Naše Louny jsou malé město, kde lze v podstatě všude dojít pěšky. A to je vlastně moc dobrá věc. Když se chce totiž člověk spolehnout na městskou hromadnou dopravu, narazí na velké rozestupy mezi spoji. Komu by se na ty spoje chtělo čekat hodinu nebo dvě, když nohy nebo taxík ho donesou nebo doveze většinou do půl hodiny kam potřebuje. A takhle to tu máme co svět světem stojí, tedy přesněji několik desetiletí od doby, kdy tu městské autobusy začaly jezdit.
Minulé roky člověk aspoň mohl být hrdý na to, že když už tu má takovou těžko uchopitelnou vymoženost, kterou ne každý dokáže využít více než párkrát do roka, tak že nám ta vymoženost jezdí aspoň kompletně na CNG. Což byl v rámci ČR v podstatě příjemný unikát – celá MHD jezdila na zemní plyn a vyfukovala tak méně škodlivých zplodin a méně oteplovacího CO2 než kdykoliv dřív. Srdce plesalo, ale nevydrželo plesat dlouho a radnice při novém výběrovém řízení doslova skočila po dieselových autobusech a zaklínala se přitom normou EURO6, která je jistě ekologičtější než její předchůdce, ale stále nemá šanci se vyrovnat plynu. Čili zatímco v jiných městech jdou v ekologii dál, my jdeme plíživě zpět.
Pojďme se ale vrátit k nastavení dopravy v Lounech, které je od komunistického režimu v podstatě neměnné. Mnohokrát jsem se zabýval přemítáním, co by se dalo v MHD Louny změnit a co jí chybí k tomu, aby byla efektivnější a obsluhovala více našich občanů. Nejvíce se mi přitom líbí možnost, které jsem začal sám pro sebe říkat „chytrá MHD“.
Přizpůsobení MHD novým požadavkům, které přichází se změnami klimatu. Nové technologie, které nám rostou jako houby po dešti a my jako bychom se neustále báli z nich začít těžit. Opuštění dogmat minulých dob, které nás blokují v dalším rozvoji. Nové, chytřejší hospodaření a plánování. To tvoří „chytrou MHD“.
Jedním z konkrétních kroků je například použití malých dodávkových minibusů namísto na Louny celkem obřích autobusů – většinu času poloprázdných. Tyto časy jde vychytat a používat menší vozy. Jinak se do nich nastupuje a je tam i jiná úroveň intimity a pohodlí. Na druhou stranu je to ale jen o pár minutách jízdy a na oplátku občan získá vyšší počet spojů, protože dodávka je nákladově i časově flexibilnější. A na tom by vydělali všichni, kdyby jezdilo více menších spojů.
Malé dodávky by taky snadněji mohly měnit trasy, takže by nebylo nemožné desetiletí zajetý systém dvou (občas i tři) linek doplnit o další, které by obsloužily dosud velkým autobusům nedostupné části města. Dodávky by také zvýšily rentabilitu delších, méně obsazených tras, takže by se nabízela možnost domluvit se s okolními obcemi na rozšíření MHD také u nich. Okolní obce patří do naší aglomerace a z Loun do nich i opačným směrem proudí denně nezanedbatelné množství lidí… někdo za kulturou, někdo za přírodou, někdo za prací a někdo třeba za nákupy. Ti všichni by ocenili vyšší frekvenci spojů nebo jejich širší záběr. Mimo Louny máme dokonce hned dvě městské části – Nečichy a Brloh.
Tak jo, a jsme tady. Dostali jsme se do bodu, kdy se dozvíte, proč vám tohle všechno píšu. Píšu vám to, protože město má smlouvu se současným dopravcem do roku 2028 a už během této doby by chtělo linky dal rozšiřovat například do více okolních obcí, možná i do města Postoloprt. A my bychom chtěli na tyhle snahy rozhodně navázat, ale jdeme dál. Nebojíme se totiž opustit zastaralé komunistické koncepty dopravy. MHD by měla být pro lidi a ne naopak. Měla by reagovat na aktuální potřeby. Nebojíme se dělat, co je správné, proto chceme už během následujícího volebního období připravit město na blížící se výběrové řízení a prozkoumat více mozností chytřejší MHD.
Ing. Pavel Nadolecki,
dopravní inženýr