Prověřme městské budovy a budovy příspěvkových organizací. Všechny vhodné střechy pokryjme solárními elektrárnami!̼ Budova si tak dokáže vyrobit vlastní energii za mnohem nižší náklady, než kdyby jí kupovala, v současném bouřlivém období se benefit ještě násobí. Navíc díky uspořeným fosilním palivům bude profitovat i příroda. Jedná se o budovy úřadu města, školek, škol, sportovišť, kulturních institucí ad. K realizaci by mohlo docházet mezi lety 2023 a 2026.
Zefektivněme osvětlení veřejných památek. První akcí je modernizace rozvaděče na Mírovém náměstí, která přinese například možnost časovat nasvícení kostela. Sviťme na památky, když si je chceme prohlížet, ne když spíme! Prověřme také úhel nasvícení památek a zdroje, kterými se na ně svítí! Na co svítit do vesmíru nepotřebným výkonem, když by stačil zlomek při promyšleném úhlu. Co jsme naopak nepodpořili bylo úplné vypnutí památek. Situace je vážná, ale denní spotřeba v řádu stovek Kč není pro město se zmíněným rozpočtem natolik neúnosná, abychom takto zásadním způsobem museli zasahovat do této dnes už neodmyslitelné součásti města, která je významná pro stav kultury ve městě i stav cestovního ruchu.
Doba je nelehká a je skutečně potřeba hledat úspory i v oblastech, kde se nehledají snadno. Podívali jsme se i na dobu svícení veřejného osvětlení. Doba zapínání a vypínání je ve městě nastavená natvrdo, současná technická infrastruktura bohužel neumožňuje řízení podle aktuálních světelných podmínek. Jednotlivé dny jsou nastaveny na základě kalendáře na konkrétní časy podle západu a východu slunce. V současném nastavení jsou určité přesahy, navrhli jsme tak jejich zmenšení – ráno by lampy přestaly svítit o 20 minut dříve, odpoledne by začaly svítit o 40 minut později. Tato hodina by v ročním úhrnu vytvořila značnou úsporu. K přenastavení by došlo v nejbližším možném termínu.
Hledejme služby energetického manažera. Není v možnostech ředitelů příspěvkových organizací a městských odborů projít a najít veškeré možnosti úspor. Nejsou na to personální ani technické kapacity. Potřebujeme člověka, který bude aktivně vyhledávat úspory v městských organizacích, pomáhat s jejich realizací a vyhodnocovat jejich efektivitu. Ať už to bude formou poměru nebo formou nakupované služby, městu to přinese perspektivu kontinuálního a komplexního rozvoje v oblasti úspor a investic. Hledejme také vhodná řešení pro dlouhodobou energetickou strategii. Jedna věc je úspora v budovách, ale co taková řeka, geotermální vrty, spalování bioplynu nebo suché biomasy a další? Je to dobrá cesta pro město? Bylo by cestou kompostování na městské úrovni nebo podpořit kompostování přímo v zahrádkách? Nechme si poradit odbornou firmou.
CO SE CHYSTÁME PROVĚŘIT A ZAVÉST:
Pojďme se podívat na možnost komunitní energetiky. V létě, kdy má škola minimální provoz, vyrábí její elektrárna nejvíce elektřiny. Pojďme tuto elektřinu převést mezi budovami tak, abychom ušetřili skutečné maximum. Elektřinu můžeme sice dodávat do sítě, ale podmínky jsou nepoměrně méně výhodné, než vlastní spotřeba nebo prodej koncovým zákazníkům.
Zacilme na veřejné osvětlení. Každý máme před okny lampy, které osvětlují okolí domu. Je ale potřeba, aby lampy svítily do korun stromů nebo někdy dokonce i do oken? A co hmyz a ptáci, věděli jste, že bílé světlo přispívá k jejich rozsáhlé likvidaci? Nešly by lampy inteligentně vypínat nebo zapínat například podle okolního světla, potřeby úspor nebo některé i podle toho, jestli pod nimi někdo zrovna prochází? Chceme vytvořit koncepci rozvoje veřejného osvětlení. Veřejných lamp je kolem 3000 a bude trvat dlouho, než se všechny vymění, ale dobrá koncepce a dobré nastavení parametrů pro nově budované a rekonstruované veřejné osvětlení je základ.
Pojďme projít možnosti zasakování dešťové vody. V české krajině nebude pravděpodobně srážek v důsledku klimatické změny příliš ubývat, nicméně voda bude přicházet ve větších objemech a více v dobách mimo vegetační období. Měli bychom tak podporovat vytváření jejích zásob například i v podobě podzemní vody a posilovat absorpční schopnost povrchů ve městě. Projděme například možnosti zrušení zábran pro přirozené zasakování vody ve městě, jako jsou některé vysoké obrubníky.
Podívejme se na odpadové hospodářství. Z ekologického hlediska je lidský odpad významné téma, odpad přispívá ke zhoršování stavu životního prostředí a v lepším hospodařením s ním se nachází klíč ke zmírnění dopadů současné krize. Město se může naučit odpad lépe třídit a následně využívat a dosáhnout tak významné redukce skutečného odpadu. Odměnou potom bude, že město vydělá i finančně a naplní zvyšující se podmínky pro skládkování odpadu. Příkladem je vysloužilý gauč. Může se skládkovat celý, ale může se také změnit přístup ke zpracování odpadu. Většinu pohovky tvoří dřevo, které se dá využít třeba na stavbách nebo jako velmi ekologický zdroj energie. Látky se mohou třeba předat na výrobu průmyslových textilií určených k čištění v průmyslových provozech a z celé sedačky tak ke skládkování zbyde jenom molitan. Vývoj jde dopředu, takže třeba i pro ten časem někdo najde využití.
Témat ke zpracování máme ještě mnoho, některé se například zabývají stavem zeleně a koncepcí péče o ní. Budeme ale vděční, když nám budete zasílat svoje konkrétní body a nápady, které nám pomůžou lépe projít veškeré možnosti zlepšování města v oblastí energií a životního prostředí.
Pavel Nadolecki,
předseda komise pro energetiku a životní prostředí