Ochota, férovost, otevřenost, péče a energie. Pod těmito idejemi si představujeme změnu v Lounech. Jeho absolutními prioritami jsou zlevnění energií díky komunitní energetice, bioplynkám a solárním panelům, řešení situace ve zdravotnictví a takzvaná občanská vybavenost, pod kterou si lze představit zkrátka to, jak se v Lounech žije, jestli mají potenciál lákat nové obyvatele a byznys a udržet mladé lidi. Jestli zkrátka mají co nabídnout.
„Louny nejsou žádná díra nebo venkov. Mají potenciál lokální metropole a měly by se podle toho začít chovat nejen samy k sobě,“ říká kandidát na starostu a lídr sdružení občanů LOUNY SPOLEČNĚ Petr Felix Šťastný.
Každý rok jsou nějaké volby. Čím jsou prospěšné ty do lounského zastupitelstva? Proč by k nim obyvatelé měli přijít?
Správa města je služba pro občany. A výkony vedení města jsou hned vidět, ať už jsou dobré, nebo špatné. Ideální by bylo, když by vedení města bylo plné lidí, jimž nedá spát jakýkoliv bordel, odchlíplá dlažka na chodníku, umírající strom, chátrající dům, skomírající prostor či v neposlední řadě lidé v problémech. A o tom to je. Aby město bylo ochotné, férové, otevřené, pečující a energické, je potřeba mít takové lidi v zastupitelstvu.
Myslíš, že tam teď takoví nejsou?
V Lounech jsme svědky jistého zlepšení v oblasti komunikace s občany, ovšem odpradávna zde platí, že někteří z nás mají lepší nebo prémiovější názor, že někteří mají pravdu, i když si to myslí jen oni, a že některé služby máme jenom na oko. Vztah s občany je potřeba budovat. Když máte aplikaci na hlášení problémů ve městě, tak by bylo hezké, aby to někdo opravdu dělal. Když se má něco budovat, bylo by fajn s lidmi o tom mluvit a nesnažit se je prostě překřičet nebo ignorovat připomínky. Krásný příklad je s Piazzettou před Vrchlického divadlem za zhruba 9 miliónů korun. Že se bude klouzat a loupat, to zaznívalo. Město řeklo, že tomu tak nebude. No a ona klouzala a loupe se. Na tohle je jediné řešení – skutečná otevřenost, ochota naslouchat a vůle mít Louny co nejlepší, i kdyby se kolem toho mělo déle diskutovat. Město by nemělo být afektovaný úřad, ale služba komunitám. To celé s jasnou vizí budoucího rozvoje.
Město by také mělo aktivně hledat cesty, jak lidem pomoct nést následky nastupující drahoty. Řešením může být podpora energetické decentralizace, tj. podpora obnovitelných zdrojů energie. Tím se rozumí třeba solární panely na budovách města, skutečně funkční bioplynka a podpora pro občany v tomto směru.
Říkáš, že by město mělo podporovat svoje občany. Co máš přímo na mysli?
S Louny Společně máme hned několik nápadů, které se dají dotáhnout do konce, na podporu různých aspektů života ve městě. Abychom se dočkali rozvoje a rozkvětu města, nestačí jen stav, kdy všechno zdánlivě funguje a běží, světla svítí a máte kde si koupit rohlíky. Aby se v Lounech dobře žilo a všichni jsme to cítili a byli na to hrdí, vede k tomu celá řada menších či větších kroků, od detailů k velkým změnám. Stačí si položit otázku, kdo by se do Loun chtěl nastěhovat a proč. Co tu má, co nemá jinde. Je místo ve školce? Máme dostupné zdravotnictví? Dostaneme se v pohodě do práce mimo město? Není všude nepořádek a další negativní jevy? Dá se tu dýchat vzduch? Je tu dobré prostředí pro rozjetí byznysu? Neunudím se tu k smrti? Připomíná silnice tankodrom? Tohle všechno pak vytváří tzv. občanskou vybavenost. A když na tom v těchto ohledech nebudeme dobře, můžeme si nalhávat co chceme, ale není to rozkvět nebo prosperita, ale pouhé přežívání.
No a jak zní na tyhle otázky odpověď? Jsme na tom dobře, nebo špatně?
Na to ať si odpoví každý sám, jak to je. To nebudu nikomu vnucovat. Určitě ale víme všichni, že prostor k zlepšení tu je přímo obrovský. Máme takový slogan – dáme Louny dohromady. A ono to není jenom o nějakých opravách, ale také o vztahu města a lidí, o komunitním životě, o tom, jak samy sebe Louny vidí za padesát let. Dostaví se dálnice do Prahy, na Chomutov do Německa a Louny mají v tomhle výhodnou polohu. Mohou lákat investory, podnikatele, turisty. Aby to bylo možné, je potřeba sebevědomí města v turistických kampaních, ve zvelebování města, vytváření příležitostí pro podnikatele, kteří nám sem přinesou zase příležitosti pracovní. To by měl být náš společný velký plán, na kterém budeme společně pracovat a naplňovat potenciál Loun, který se odrazí v kvalitě života – ta je mimochodem podle měření Deloitte nevalná v porovnání s ostatními městy. Neříkám to já, ale statistiky. A to, že to chceme zlepšit, zase není pro statistiky, ale pro nás všechny a naše potomky.
Nacházíme se v ekonomické a energetické krizi, čelíme následkům války a mezinárodního napětí. Jak se tahle doba pojí s nějakým rozvojem, je na to vůbec prostor?
To je přece neustálá mravenčí práce. Radnice musí mít odvahu dělat, co je správné a jít si za tím. Ale když zavedeme větší informovanost lidí o tom, co se ve městě děje a bude dít, když zavedeme participativní rozpočet s různými projekty, tak v souvislosti s celkovou vizí zatáhneme do řízení města více veřejnost. Víc očí víc vidí, vidí plýtvání nebo něco nekalého, tím se ušetří peníze, čas a mrzení. Co se týče forem podpory v nelehkých časech, tak okamžité mohou být potravinové sbírky, slevy na služby, a podobně. Ve střednědobých formách je třeba posílení energetické soběstačnosti Loun a lounských domácností. V těch dlouhodobých vidím péči o městský bytový fond a systematickou podporu mladých rodin a podnikatelů, kteří dávají lidem práci.
Je v Lounech málo práce? Když zůstanu u toho posledního, co jsi říkal…
Málo práce není v současnosti v Česku nikde. Ale víc pobídek a lepší možnosti znamená víc podnikatelů, to znamená větší konkurenci a vyšší platy. A to vede k tomu, že Louny budou zase živější město, ne satelit bez života s prázdnýi obchody v centru, které mimochodem potřebuje zrevitalizovat a zatraktivnit. To se už dostávám spíš k debatě
o městském majetku, budovách, o zeleni, o stromech a vůbec o tom, že Louny Společně chtějí plán pravidelné údržby a využívání majetku i veřejných prostor, abychom neměli mrtvé stromy, padající bazény na základních školách, proluky bez života (jako loučka u synagogy) nebo zaneřáděnou džungli místo živého a využívaného břehu Ohře.
Já osobně věřím, že se vším tímhle můžeme pohnout. Chce to jenom odvahu dělat, co je správné, pustit k rozhodování veřejnost a dát Louny dohromady!