Nádraží je branou do města. To současné svou základní funkci plní, trápí ho ale několik zásadních problémů. Město se tématu dlouho vyhýbalo. Je na čase to změnit a řešení přestat odsouvat.
Celý areál působí zanedbaně a jako by architektonicky i technicky zamrzl v minulosti. Je potřeba ho zmodernizovat, ideálně podle návrhu z architektonické soutěže. Dnes má 16 nástupišť, což je vzhledem k objemu dopravy nadbytek zvyšující provozní náklady.
Pro srovnání: podobně velký Žatec má pět nástupišť, o něco větší Litoměřice deset. Nádraží je dnes víceméně jedna obrovská asfaltová plocha. Asfalt akumuluje teplo a ohřívá okolí — vzniká tepelný ostrov, kde je teplota o několik stupňů vyšší než na místě se zelení. Je potřeba vysadit stromy, založit travnaté plochy a při rekonstrukci nástupišť instalovat zelené střechy. To přispěje k ochlazení prostoru i ke vsakování vody. Jedna informační tabule na celé nádraží je zkrátka málo. Digitální tabule s příjezdy a odjezdy patří na každé nástupiště. Stejně tak bezbariérový přístup: nástupiště dnes tvoří vyvýšené betonové ostrůvky, na které se vozík sám nedostane.
Řešením je zarovnání do roviny nebo pozvolné nájezdy. Nestačí tedy nádraží jen udržovat a jednou za čas investovat do detailu. Na místě je kompletní proměna prostoru. To, že patří soukromému vlastníkovi, může být překážkou — pryč jsou ale časy, kdy se kvůli tomu město tématu vyhýbá.
Moderní autobusák není nadstandard. Žatec i Litoměřice ho mají už několik let. Louny si to své zaslouží také!